Září – tradice, koloběh přírody, úroda

1. září: první školní den

22. září: podzimní rovnodennost, 1. podzimní den

28. září: svatý Václav, Den české státnosti

Září je nejúrodnější měsíc, kdy sklízíme plody léta. Jak nás připravují na přicházející podzim? „Ještě není podzim a už není léto. Země shromažďuje vlhko. Stébla trávy, některé květy i listy už nesou nádech postupného usychání. I v našem těle se připravuje podzim. Šťávy ustupují, sliznice jsou sušší, suchem trpí tlusté střevo i plíce, což se může o něco později v říjnu projevit suchým kašlem, zácpou a suchou kůží. Přírodní moudrost nám podává pomocnou ruku v podobě jablek, švestek, hrušek, hroznů, dýní, hub či kořenové zeleniny. Přinášejí do těla vlhkost a tím jsou skvělou prevencí před podzimním vysušováním. Vlastně nás promazávají zevnitř a pomáhají nám tak adaptovat se na změnu a neutrpět přitom ztráty. Pomohou zvláčnit naši kůži více než lecjaké drahé krémy.“ píše Hanka Zemanová v Rytmu roku.

V září na zahradě sklízíme úrodu, ale už se připravujeme na další rok. Vysazujeme jarní cibuloviny (tulipány, hyacinty a narcisy), rozdělujeme a přesazujeme trsy odkvetlých trvalek (přebytky můžeme vyměnit se sousedy), sbíráme semínka rostlin pro další sezónu. Pokud pěstujete levandule, na začátku září je ten pravý čas ostříhat odkvetlé květy a stonky. Na konci měsíce, a především v říjnu, začíná doba vysazování stromů a keřů.

Také ale máme příležitost vysít ještě jednou na uvolněné záhonky či do truhlíků semínka pro poslední sklizeň. Nejvhodnější je vybírat zeleninu s krátkou vegetační dobou, jako jsou ředkvičky, saláty, hráškové microgreens, polníček, rukola, špenát nebo mangold. Vysejeme semínka na slunné stanoviště, a jakmile vystrčí první lístky, zeleninu vyjednotíme. Zeleninu z podzimního výsevu sklízíme nejpozději koncem října a začátkem listopadu, vegetační doba je zhruba dva měsíce. Tyto rostliny jsou otužilé, například ředkvičky můžete sklízet až do pozdního podzimu, mladé rostliny snesou mrazy do -5 °C.

Foto: Rytmus roku Hanky Zemanové, Tradinář