1. května: První máj – svátek lásky a svátek práce
8. května: Den vítězství
11. května: Den matek
12. – 14. května: zmrzlí muži Pankrác, Servác a Bonifác
15. května: Den rodiny
16. května: svatý Jan Nepomucký
27. května: Den národního vzdoru
Když přejde pravidelná studená fronta, je na čase vysazovat ven i ty nejvíce choulostivé druhy zeleniny (rajčata, papriky, dýně, …) a letniček a také bylinky. Ti, co nemají zahradu, mohou začít obhospodařovat svůj balkón nebo letnit pokojové rostliny.
Odkvetlým cibulovinám (tulipány, narcisy, hyacinty) zastřihněte stonek, listy naopak ponechejte na rostlině co nejdéle, nejlépe tak do poloviny července, cibulky z nich totiž po odkvětu pohlcují živiny. Tyto živiny jsou potřeba, aby rostlina další rok znovu vyrostla a vykvetla. Zahradníky také čeká v květnu běžná zahradnická práce: plení záhonů a provzdušňování půdy okopáváním. Květen také přináší první opravdovou úrodu v naprosto lahodné kombinaci – jahody a rebarbora, ale také ředkvičky, rané saláty a brambory.
Zahrada nebo balkon můžou vydávat nejen plody, ale také krásu, která je potravou pro hmyz – řeč je samozřejmě o květinových záhonech nebo truhlících. V předchozích desetiletích preferovali zahradníci a zahradnice hlavně monokulturní záhony jednodruhových letniček, dnes jsou čím dál oblíbenější smíšené záhonky působící jako malá louka, která v létě bzučí a šíří kolem sebe omamnou vůni. Většina krásných a nenáročných letniček se ale vysévá přímo na záhon už od dubna, s předpěstovanými sazenicemi nebo semínky choulostivějších rostlin se vyplatí počkat po zmrzlých mužích. Velmi jednoduše se přímým výsevem pěstují slunečnice, sluncovky, krásenky, krásnoočka, lnice, ostálky, chrpy, ostrožky, len, brutnák, měsíčky, černuchy, afrikány nebo kopr.
Proč jsou smíšené květinové a bylinné porosty základem biodiverzity, píše Hanka Zemanová v Rytmu roku. A jak takový květinový záhon z letniček založit, poradí Anita Blahušová v knihách Zahrada žije nebo Zahrada do vázy.
Foto: Zahrada žije










